Emili Zelená stráň

Střecha domečku - Emilka dostala krásný dřevěný domeček, kam se může schovat a odpočinout si. Zprvu jsem se obávala, že ho hned rozkouše. Chyba lávky!!! Emilka domeček nekouše vůbec, zato ze střechy si první dny udělala toaletu. Polepila jsem tedy střechu kouskem lina. Emilka sice střechu ještě občas zaneřádí, ale domeček lze snadno udržovat

Dno klece - Vyzkoušela jsem opravdu spoustu věcí. Kus starého froté prostěradla, který jsem musela denně prát, protože Emilka dělala loužičky, kde se jí zlíbilo. Peletky - vcelku dobrá varianta, ovšem příšerná spotřeba peletek. Hobliny - varianta zprvu dobrá, ovšem ten nepořádek všude kolem klece a to vyčesávání. Noviny - noviny byly dobrý, než je začala Emča kousat, takže taky pryč. Kus starého lina - to se nám osvědčilo nejvíce. Emilka chodí na záchodek, lino nekouše a hygiena je docela snadná. Pokud má malinko průjem a lino je špinavé, snadno se omyje a Emilka může bobkovat dál

Přiběhnutí na zavolání - se nejlépe učí s pamlskem. Nejprve krátká vzdálenost a volání jména, postupně vzdálenost prodlužovat. Pozor, první týdny ovšem dopřejte zajdovi čas, musí si na Vás nejprve zvyknout - na Vaše pohlazení, na Vaši náruč i na Váš hlas. Trpělivost růže přináší

Rozbité jesličky - Emča nemá moc v lásce jesličky - neustále s nimi lomcuje, pokud dám seno na dno klece, okamžitě ho zašlape a pak kouká, protože uznejte - pošlapané seno se přeci nedá jíst Rozhodla jsem se do klece umístit krabici se senem a teď se milí čtenáři bavte mým zprvu dobrým nápadem - Emče se krabice natolik zalíbila, že seno vytahovala snad každých pár minut, až v milé krabici nezbylo nic. Nejen že plnou krabici sena zbytečně zašlapala pod sebe a teď na mě skrz klec smutně kouká, že přece nebude ze země seno jíst, ale ještě má z krabice schovku. Jesličky budou muset brzy zpět

Domeček v bytě - Protože Emička musí bydlet na chodbě (máme malý byt), aby jí nebylo tolik smutno, bereme ji každý den do bytu k nám. Aby měla své vlastní útočiště, z krabice dostala domeček. Z boku jsem udělala otvor, aby se jí tam snadno lezlo, vevnitř má záchodek s peletkami, pelíšek a tu a tam ji v něm čeká nějaký pamlsek. Jako inspiraci přikládám pár foto:

Krabice na seno - se nakonec přece jen osvědčila. Původně jsem ji položila na bok, aby měla Emilka do ní snadný přístup, ovšem jak milé seno dopadlo jste si mohli přečíst o pár řádků výš. Zkusily jsme s Emčou dát však krabici na seno ještě jednu šanci: Krabici jsem postavila, k ní přisunula domeček a k radosti obou - funguje to!!!! Nejen že se Emička vyřádí - skákání na domeček, do krabice, na domeček, na dno klece a zase zpět ji zabaví na velkou část dne, ráda se do sena zavrtá a chrní v něm a ze sena není takový nepořádek, jako když bylo pouze v jesličkách.  Pokud i vy se rozhodnete inspirovat se a dáte svému králíčkovi krabičku na seno také, připravte se na to, že seno nebude sloužit pouze jako strava a pelíšek, ale částečně také jako záchod. Je to smutné, leč tomu nijak nezabráníte - i u králíčků platí zákon přírody: Když je příjem, musí být i vydání. Malý problém nastal i v tom, že Emilka s dospíváním také trochu vyrostla, v kleci má teď podstatně méně místa. To lze ale řešit tím, že ji každý den alespoň na dvě hodiny pouštíme v kuchyni, kde ji nehrozí žádné nebezpečí, vyběhá se, vyskáče se a jsme spokojení všichni

Umazané bříško či ťapky - Emička tu a tam zašlape všude po kleci mokré bobky, když jí něčím naštvu. Pak podle toho samozřejmě také vypadá. Špinavého králíčka lze vykoupat: Do vany napustit přibližně 5 cm vlahé vody - ne moc teplé, ani studené, zkrátka aby se ušák neopařil ani nenastydl. U vany sedíme a hlídáme ho, aby nevyskočil, ale pobíháním po vaně se docela samostatně sám vypere a pak už v teple vyčešeme a vyfénujeme nižším stupňem.